Významné firmy v Česku – Dopravní podnik hlavního města Prahy, a. s.
Ve středu 14. března 2018 se pro žáky 2. stupně ďáblické školy pořádal třetí oborový den a členové oborové skupiny Významné firmy v Česku se vypravili poznávat taje (nejen) pražské městské hromadné dopravy.
Do Střešovic, kde sídlí Muzeum MHD Praha, nás v souladu s tématem tohoto oborového dne odvezl smluvní autobus pražského dopravního podniku. Již cestou jsme poznali, s čím se musí i řidiči městské dopravy potýkat dennodenně, tedy dopravní zácpu. Na místo určení jsme však dorazili včas a prohlídka muzea, které sídlí v bývalé tramvajové vozovně, mohla začít. Pan průvodce nás seznámil s historií firmy, s jejím fungováním a v průběhu prohlídky ochotně zodpovídal i četné dotazy. Především nám ale představoval nejzajímavější dopravní prostředky, jež jsou v muzeu vystaveny. Celkem jsme viděli asi čtyřicet historických vozidel, která v Praze v minulosti zajišťovala přepravu osob. Mezi nejzajímavější exponáty jistě patří koněspřežka, luxusní salonní vůz primátorské tramvaje, krásně nablýskané červené elektrické tramvaje z doby první republiky nebo naopak posmutnělá protektorátní tramvaj se zatmavenými okny, dvojjazyčnými nápisy zakazujícími vstup Židům a velkými bílými písmeny V (Victoria jako symbol konečného vítězství Hitlerovy třetí říše ve druhé světové válce) na oknech. Pozoruhodné jsou i starobylé vyhlídkové tramvaje se zajímavě řešenou koncepcí otáčivých sedadel pro cestující. Rovněž jsme viděli systém řízení tramvají, kde nás zaujal především ovladač zvonku umístěný na podlaze tramvaje. Řidič jej ovládal sešlápnutím. Obdivovat jsme také mohli dva staré trolejbusy, které brázdily Prahu až do počátku 70. let 20. století. K vidění bylo také několik typů autobusů. Naši nemalou pozornost vzbudil zmenšený model metra. Původní vozy určené pro pražské metro byly vyrobeny u nás, v někdejším Československu, ale jak jsme se dozvěděli od pana průvodce, do řádného provozu se tyto vozy i přes svou nespornou technologickou kvalitu, nikdy nedostaly.
Skutečným zážitkem pak byla nostalgická jízda prvorepublikovou tramvají historickým centrem Prahy. Často jsme pozorovali chodce v ulicích města, kteří se zastavovali, aby si starodávnou tramvaj prohlédli a zamávali jí na cestu.
Oborový den jsme završili ve škole, kde jsme pracovali s učebními listy. Řekli jsme si spoustu informaci o historii městské dopravy od prvních fiakrů až po moderní integrované systémy nejen u nás, ale i ve světě. Zamýšleli jsme se nad nezastupitelným významem městské hromadné dopravy v životě dnešních moderních velkých měst. V neposlední řadě jsme si představili významnou osobnost, která přispěla nejen k rozvoji dopravy na území Čech, Františka Křižíka.
Doufáme, že třetí oborový den naše žáky zaujal a především jim přinesl mnoho nových a užitečných informací.
Mgr. Tomáš Novotný
Čs. odboj za 2. sv.války
Ve středu 14. března 2018 jsme s chutí vyrazili za tajemstvími třetího oborového dne. Pátrat po stopách atentátu jsme začali přímo na jeho místě, tedy pod Bulovkou. Pověděli jsme si něco o průběhu atentátu i o následujících dnech.
Poté jsme se přesunuli na Kobyliskou střelnici, na místo, které je národní kulturní památkou a kde nacisté za heydrichiády popravovali české občany. Byl zde například popraven i biskup Gorazd, který ukrýval parašutisty po atentátu.
Poslední zastávkou pak byl Ďáblický hřbitov, kde byli popravení vlastenci pohřbíváni. Cestou do školy bylo vyřčeno plno otázek (jak se to vůbec mohlo stát), na které bylo velmi složité odpovídat. Dějiny však nepřepíšeme, ale poznat je musíme!
Mgr. Viktor Černohorský a jeho skvělá skupina
Karlštejn
Dne 14. 3. 2018 se konal náš již 3. oborový den, tentokrát byl naším cílem hrad Karlštejn. Sešli jsme se v 8 hodin ráno v počtu 11 žáků. Cesta byla kupodivu bezproblémová a dokonce i České dráhy neměly zpoždění.
Prohlídka nám začínala v 10.30 hodin. Abychom ji však stihli, museli jsme lehce přidat do kroku, jelikož od nádraží v obci Karlštejn to bylo k hradu přibližně 2,1 km a to převážně do táhlého kopce. Vše jsme stihli a následovala prohlídka 1. okruhu se zkušenou průvodkyní. Paní průvodkyně byla nabytá znalostmi, avšak vcelku rázné povahy.J
Po prohlídce jsme se ještě šli podívat do studniční věže, kde se nacházela, jak už napovídá samotný název, studna hradu hluboká 78 m. Zajímavostí je, že studna nemá vlastní pramen a voda tam byla dodávána z nedalekého potoka 2x ročně a sloužila tedy jen jako nádrž.
Krátce po 12. hodině nám jel vlak zpět do Prahy, tentokrát ČD nezklamaly a pětiminutové zpoždění bylo na světě. I přesto jsme se stihli vrátit v předpokládaném termínu a náš výjezd za poznáním končil ve stanici Ládví.
Bc. Kamila Dunajová
Výtvarné umění dnes a v minulosti
Třetí oborový den jsme navštívili akademického malíře Karla Sládka v jeho ateliéru. Prohlédli jsme si obrazy na stojanech, které připravoval na svou výstavu do pražské galerie La Femme, ale i díla ze začátku jeho tvorby. Nakoukli jsme i do osobní galerie přímo v ateliéru. A pak nám K. Sládek povídal o různých technikách kreslení a malování, o původu a míchání barev a přidal i mnoho zajímavostí z názvosloví barev. Také jsme si připomněli počátky umění a pak jsme putovali historií v proudu informací, které se nám pan Sládek snažil připomenout a vysvětlit. Někteří žáci ukázali své schopnosti a znalosti, pro některé bylo mnoho věcí nových. Příští oborový den budeme sami tvořit, a tak jsme dostali úkol ztvárnit podle svých schopností a představ známý obraz Leonarda da Vinci – Monu Lisu. Při odchodu z ateliéru jsme dostali dárek - kalendář s obrazy Karla Sládka. Děkujeme za přijetí, vstřícnost a inspiraci k tvoření.
Mgr. Jitka Stoklasová
Oborová skupina Příroda kolem nás
14. března se naše oborová skupina vypravila na výstaviště Holešovice, kde jsme navštívili Mořský svět. Žáci dostali pracovní listy s otázkami. Odpovědi měli najít přímo v expozici. V akváriích mohli žáci vidět krásně zbarvené mořské rybky i jiné vodní živočichy. Zajímaví byli ostrorepi, což jsou velmi starobylí živočichové; dále také žraloci, trnuchy, murény, hvězdice, krevety nebo vodní želvy. Ve středu místnosti se nacházelo akvárium, které simulovalo korálový útes a hýřilo všemi barvami. Prohánělo se v něm plno druhů rybiček.
Na závěr prohlídky jsme si zkontrolovali pracovní listy. Za dobře zodpovězené otázky dostali žáci mušli. Exkurze byla zajímavá a žákům se líbila.
Za oborovou skupinu Lenka Zrzavá a Jiří Zeman
Tajemství hřbitovů - Olšanský hřbitov
Cílem třetího oborového dne byla návštěva hřbitova v Olšanech. S žáky jsme se vypravili do jeho nejstarší části. Ještě před vstupem na hřbitov jsem jim sdělil základní informace o tomto pohřebišti (upozornil je na rozlohu, počet pohřbených, atd.). Po té jsme se vydali hledat hrob významného českého autora Karla Jaromíra Erbena.
Erbenův hrob jsme našli záhy. U něj byly shrnuty nejdůležitější informace o tomto autorovi. Následoval můj přednes dvou ukázek ze sbírky Kytice – Mateřídouška a Dceřina kletba společně jsme si vyložili jejich význam.
Mgr. Jan Ficek
Canada - 150: Sunny Canadian International School
Společně s naší skupinou jsme se vydali do Kanadské školy v Jesenici. Na začátku nás mile přivítali a provedli školou. Odvedli nás do místnosti, kde se nám představil ředitel školy, který pochází z Kanady. Měli jsme hodinovou přednášku o škole i Kanadě. Po přednášce jsme byli rozděleni do tříd na chemii a anglický jazyk. Učitelé byli většinou z Kanady a měli skvělý přístup. Měli jsme hodinu s žáky, kteří se na škole učí pouze anglicky.
Po hodině jsme byli pozváni na tradiční kanadské jídlo Pancakes. Když jsme všichni dojedli, dostali jsme písemný test o tom, co jsme se ten den dozvěděli a potom jsme se mohli zeptat na otázky, které nás zajímaly.
Lidé na škole byli moc hodní a ochotní. Celá naše skupina i náš pan učitel děkujeme za příjemný průběh dne.
Natalie Balogová, IX. třída
Latinsko-americké tance
Třetí oborový den, jsme se všichni sešli okolo 9. hodiny v deváté třídě. Kolem 9.40 hodin jsme všichni odešli na zastávku Kokořínská a jeli jsme na Václavské náměstí. Tam nás čekala paní lektorka Nicol Mikesková, která nám ukázala základy Cha-chi a Jivu. Tancovali jsme dohromady hodinu a půl a pro některé to bylo velmi náročné. Když jsme skončili, jeli jsme společně na Ládví, kde jsme měli chvíli rozchod, poté jsme se vydali zpět do školy, kde jsme se společně naobědvali a jeli každý domů.
Anna Psohlavcová, 8. B
