Pan učitel Zeman pro nás připravil na závěr školního roku zajímavý výlet, a to sjezd řeky Sázavy na kánoích. Jako doprovod se navíc nabídlo hned několik našich tatínků a blízkých. 25. června v 7 hodin ráno jsme se tedy všichni sešli na rynku před školou, odkud jsme se vydali na hlavní nádraží a následně vlakem do Čerčan. Zde jsme si zapůjčili lodě, pádla, vesty a barely, rozdělili jsme se do dvojic a pan učitel Pařík nám sdělil několik organizačních pokynů. Poté jsme již spustili lodě na vodu a rázem jsme zjistili, že jsou opravu hodně vratké, nemohli jsme se moc naklánět. Po chvíli cesty jsme poznali, komu jde ovládání lodi lépe a komu se tolik nedaří. Pro některé z nás byla cesta skutečně náročná a náročnější se ještě stala, když jsme postupně zjišťovali, že po trase není otevřena žádná restaurace ani jiné občerstvení. Přesto jsme v závěru naší výpravy na poslední zastávce dokázali vystoupat na hrad Zbořený Kostelec s krásným výhledem do okolí.
V poslední fázi plavby v sobě mnozí z nás začali objevovat duši vodáků a i ti, kterým ovládání lodi zpočátku příliš nešlo, již byli schopni svou loď slušně kormidlovat.
Celkem jsme bez větší nehody upluli 14 kilometrů, a když jsme v Týnci nad Sázavou vyčerpaní vystupovali na břeh, byli jsme na sebe hrdí a šťastní. Ani nám nevadilo, že jsme nestihli vlak, mohli jsme se v klidu občerstvit v místním obchodě. Domů jsme se vrátili kolem 20.30 hodin.
Byl to nejlepší výlet s nejlepšími lidmi.
Adéla Dunděrová a Magdalena Farkašová, 6.A