V pátek 9. března 2018 se žáci 7. ročníku se svými učiteli-historiky vydali na exkurzi do jihočeského Tábora. Na kopci nad rybníkem Jordán, kde se nachází centrum města, jsme si osvětlili základní informace o Táboře a jeho založení. Pak již následoval program ve zdejším Husitském muzeu. Rozdělili jsme se do dvou skupin podle tříd, každé se ujala jedna paní lektorka. Naše skupina zahájila exkurzi návštěvou sklepení, jež se táhnou pod celým historickým centrem města. Dozvěděli jsme se například, že nejhlubší sklepy jsou až v hloubce 16 metrů pod zemí a sloužily nejen jako skladiště potravin, ale v případě nouze mohly být využity i jako útočiště před nepřáteli nebo před požárem.
Následně si žáci mohli názorně vyzkoušet, jak se orientovat v čase a jak čas vnímat. Takřka každý ví, že husitská revoluce probíhala zhruba před 600 lety. Otázkou však je: Odehrály se tyto události skutečně tak dávno, jak se na první pohled zdá? Z hlediska délky života jednotlivce nepochybně ano. Ale je tomu také tak z hlediska historického, z hlediska vývoje společnosti? Pod vedením paní lektorky žáci vytvořili jakousi „živou časovou osu“, na níž se sami museli seřadit ve správném pořadí a ve správných vzájemných rozestupech tak, jak různé vybrané historické události od prvních pravěkých lidí až po rok 2018 proběhly. Z této demonstrace vyplynulo, že husitství není ani zdaleka tak pradávnou minulostí, jak se člověku počátku 21. století může na první pohled zdát.
Poté jsme zhlédli krátký dokumentární film, jenž žákům poutavě přiblížil složitou dobu konce 14. století, krizi společnosti vrcholného středověku, spory mezi panovníky a papežské schizma, ale i život a radosti a starosti obyčejných lidí. Díky tomuto dokumentu jsme mohli pochopit intelektuální i společenské kořeny, z nichž Husovy myšlenky a následná revoluce vzešly.
V další části programu si žáci mohli vyzkoušet, jak vypadal boj na vozové hradbě. Na vlastní kůži mohli zažít, v jak těžké pozici byl během bitvy obrněný rytíř-křižák na koni s krátkým mečem v ruce snažící se alespoň zasáhnout svého husitského protivníka stojícího na voze. Tuto aktivitu si žáci evidentně velmi oblíbili.
Posledním bodem programu v Husitském muzeu byla prohlídka moderně vytvořené expozice spojená s vyplňováním pracovních listů. Žáci utvořili dvojice a postupně procházeli mezi jednotlivými exponáty. Pracovali s interaktivními materiály, mapami, diorámaty bitev, starými texty, obrazovými prameny, videy a s jejich pomocí se snažili nalézat odpovědi na mnoho otázek. Pracovní listy si v samém závěru programu žáci pod vedením paní lektorky zkontrolovali.
Zbylo ještě pořídit nezbytnou společnou fotografii. A kde je v Táboře jinde to správné místo než u sochy Jana Žižky z Trocnova na náměstí…? Pak se již přiblížil návrat domů.
Myslím, že hovořím za všechny učitele, když uvedu, že nás žáci potěšili nejen svým chováním během celé exkurze, ale i zájmem o toto důležité a velmi složité období našich dějin. Věříme, že jim budou nabyté vědomosti v dalším životě k užitku, povedou k dalšímu rozvoji kritického myšlení a přispějí k lepšímu pochopení nemála problémů moderní doby.
Mgr. Tomáš Novotný