Týden utekl jako voda a družinoví prvňáčci vyjeli na svůj další výlet, prohlídku Vyšehradu s průvodcem. V tomto školním roce výlet poslední.
S paní průvodkyní Janou, která nás měla po Vyšehradě provázet, jsme měli sraz u Kongresového centra, kam jsme dojeli metrem.
Kolem vyšehradských hradeb jsme se dostali k Táborské bráně. Za ní nás paní průvodkyně upozornila na pozůstatky brány Špička, která byla postavena v době vlády Karla IV.. Tenkrát měla charakter malé průjezdní pevnosti a dnes jsou její pozůstatky téměř k přehlédnutí. Po krátké zastávce u rotundy sv. Martina jsme pokračovali dál.
Nejprve děti okouzlil pohled na Nuselský most, na jehož povrchu vede šestiproudá silnice a vnitřkem metro. Následovala nádherná vyhlídka na Prahu. S paní průvodkyní děti vyhledávaly a poznávaly místa jako kostel sv. Apolináře, Emauzy, Pražský hrad, chrám sv. Mikuláše, Žižkovský vysílač, Petřínskou rozhlednu, Strahovský stadion……
Ve Štulcových sadech, jsme se zastavili u pomníku sv. Václava – barokní jezdecké sochy, která původně stála na Václavském náměstí. Tady paní průvodkyně děti upozornila, že se blížíme k bazilice sv. Petra a Pavla, jehož součástí je hřbitov, který se stal místem odpočinku významných českých osobností.
Při pohledu na Vltavu děti zaujaly dvě věci. Pověst o bájném koni Šemíkovi, který svého pána zachránil před jistou smrtí odvážným skokem ze skály a zároveň pohled na skupinku paddleboardistů.
Poslední zastávkou byly Karlachovy sady. Tady si děti pod korunami stromů dojedly svačinky nebo si pochutnaly na nanuku a poslechly pověst o Čertových kamenech. Na tomto závěrečném odpočinku jsme měli to štěstí zaslechnout zvonkohru z baziliky sv. Petra a Pavla, píseň Ach synku.
Před vstupem do metra jsme se s paní průvodkyní Janou rozloučili a hurá do školy.
Všichni už se těšíme na další školní rok, kdy nás bude čekat spousta dalších výletů a společných zážitků.
