Slohová práce žáka 8. třídy.
Je pátek 5. března 2021 krátce před osmou hodinou ranní a papež František odlétá svým speciálem italských aerolinek Alitalia z letiště v Římě – Fiumicino do Bagdádu. Dnešní let má číslo AZ4000. Ještě před tím svěřil papež cestu do rukou Matky Boží. Modlitbu provedl v římském kostele Panny Marie Vetší. Než opustil dům sv. Marty pozdravil irácké uprchlíky, kteří se v Itálii usadili. Poté se již vydal na letiště. Celá cesta je pod mottem: „Všichni jste bratři“
Papež se uvnitř letounu a v průběhu letu setkal i s novináři z 15 zemí, kteří letěli s ním. Na palubě tohoto letadla byla i ikona Panny Marie Loretánské což je patronka letectví. Po zhruba čtyřech a půl hodinách cesty v letadle Airbus A330 s papežem přistál letoun na mezinárodním letišti Bagdád v Iráku. Zde za tónů písně Óda na radost vstoupil na povrch Irácké republiky a přivítal se na červeném koberci s iráckým premiérem Mustafou Kázimí. Irák je jedinou zemí blízkovýchodního regionu, která ještě nezažila návštěvu papeže resp. hlavy katolické církve. Později se papež setkal i se samotným prezidentem této země. V prezidentském paláci se nesetkal jen s Barhamem Ahmedem Salihem Quassim, ale také se zhruba 150 zastupiteli státu. Návštěva Iráku je papežovou první mezinárodní cestou od začátku pandemie. Naposledy hlava církve navštívila v listopadu 2019 Japonsko a Thajsko.
V prezidentském paláci v Bagdádu se později rozloučil s prezidentem a vydal se do bagdádských katedrál např. do syrsko-katolické katedrály Panny Marie, Matky Spásy, kde se setkal s 19 iráckými biskupy a osmi desítky kněží. U vchodu do katedrály přivítal Svatého Otce syrsko-katolický patriarcha Ignác Júsif III. Júnan. Katedrála byla i v minulosti cílem dvou atentátů. Zemřelo během nich přes padesát muslimů i křesťanů, kteří zde mají i pomník. Však nejen oni zemřeli, o život zde přišli i dva kněží.
Iráčtí biskupové se nesdružují do biskupské konference, ale utvářejí společenství. V současné době této instituci předsedá kardinál Louis Raphaël Sako, patriarcha chaldejské církve – ta je v zemi nejpočetnější. František nakonec svého projevu v katedrále poděkoval všem za jejich práci se slovy: „Chci vám dnes večer poděkovat za vaše úsilí v podpoře smíření uvnitř vašich společenství i směrem k věřícím ostatních náboženských tradic. Rozsévejte semínka smíření a bratrského soužití, která mohou přinést obrodu naděje pro všechny.“
Druhý den
Druhý den jeho svatost započala ve městě Nadžafu. To leží cca 160 km od Bagdádu. Zde se nachází Alího mešita, která má zlatou kopuli a je krásně zdobena. Ročně jí navštíví přes 15 milionů věřících. Ti sem jedou uctít hrob Alího ibn Abí Táliba. Právě on byl údajně bratrancem a zároveň i zetěm Muhameda. Šíité ho velice uznávají a mají ho za prvního imáma. Nadžaf je též přezdívaný jako centrum šíitské vzdělanosti. Za jeho hradbami se také nachází největší hřbitov světa. Šíité věří, že pokud budou pohřbeni v Nadžafu mají zajištěn vstup do ráje.
Svatý otec se zde i osobně setkal s velkoajatolláhem Alím Sistáním. Alí Sistání je nejvyšší a nejvlivnější z iráckých šíitských. Je to přední duchovní vůdce iráckých šíitských muslimů a jeden z nejvýznamnějších duchovní v šíitském islámu. Papež se devadesátiletému vůdci věnoval přes 45 minut. Alí Sistání mu i poděkoval za to, že kvůli návštěvě Nadžafu vážil dlouhou cestu.
Jeho svatost po návštěvě města Nadžaf se vydala do starověkého města Ur na společnou modlitbu abrahámovských náboženství. Večer poté měl mši v Bagdádu.
Třetí den
Třetí den brzy ráno se jeho svatost vydala opět na mezinárodní letiště v Bagdádu. Návštěvu Iráku však ještě neukončil, protože odletěl na mezinárodní letiště v Erbilu, do Kurdistánu. Ještě na erbilském letišti se setkal Svatý otec s prezidentem a premiérem právě již zmiňovaného Kurdistánu. Erbil je právě jeho centrem. Kurdistán je autonomní oblast Iráku.
Moc dlouho zde však nepobyl, protože odletěl vrtulníkem do 90 kilometrů vzdáleného Mosulu, do administrativního centra oblasti Ninive. Zde ho přivítal tamní arcibiskup. V dopoledních hodinách papež provedl modlitbu na Kostelním náměstí Hoš al Bía za válečné oběti. Všechny čtyři kostely na tomto prostranství, syrsko-katolický, arménsko-pravoslavný, syrsko-pravoslavný i chaldejský, byly zničeny teroristickými útoky v letech 2014 až 2017. Při modlitbě právě zde na mosulském náměstí vypustil papež jako symbol naděje bílou holubici.
Po skončení této akce odletěla jeho svatost do Karakoše. Papež zde viděl ohromnou spoušť, kterou za sebou zanechali džihádisté tzv. Islámský stát. Vyzval zde křesťany, aby neztráceli naději a obnovovali nadále toto město. Asyrské město Karakoš nacházející se v severním Iráku je považováno za hlavní křesťanské město Iráku. Žije zde přes 50 000 obyvatel z toho 98% tvoří právě křesťané. Osudovým datem se stal 6. srpen roku 2014.
Město obsadil Islámský stát. Spousta křesťanů, kteří jsou členy syrské katolické nebo pravoslavné církve, uprchli do Iráckého Kurdistánu. Pod nadvládou této teroristické organizace byl Karakoš až do roku 2016, kdy bylo město osvobozeno iráckou armádou. Díky pomoci ze spousty sbírek se mohli obyvatelé vrátit do svých domovů a město pomalu začít obnovovat. Mezi stavby, které jsou aktuálně v rekonstrukci, se řadí i katedrála Neposkvrněného početí, což je největší křesťanská stavba v Iráku. Byla vybudovaná až v druhé polovině minulého století. Jeho svatost zde pronesla polední modlitbu Anděl Páně. Když vítal arcibiskup Youhanna Boutros Moshe papeže, tak připomněl právě ty černé momenty a dramatické chvíle dějin. Řekl, že teroristům záleželo na zničení náboženství. Právě křesťané byli odsud donuceni odejít resp. utéct. Papež zde poukázal na to, aby lidé neobnovovali jen budovy, ale i vztahy. Apeloval také touto větou: „Vybízím vás, abyste nezapomínali, kým jste a odkud pocházíte! Střežte vztahy, které vás drží pohromadě, střežte své kořeny!“. Ke konci návštěvy v Karakoši papež poznamenal, že když přistával svou helikoptérou všiml si obnovené sochy Panny Marie na katedrále. Právě jí svěřil obrození tohoto města. Papež vyjížděl z Karakoše v obrněném voze. Na místě spolujezdce, kde seděl, měl i stažené okénko a zdravil velký dav lidí, u kterého měli i velký problém ochranka aby ho udržela za zábrany.
Poslední návštěvou v Iráku bylo město Erbil. Oběd strávil v místním semináři sv. Petra. Odtud se vydal na atletický stadion. Ten nese jméno kurdského guvernéra Franse Haririho, který byl zavražděn v roce 2001.Franso Hariri byl vysoce postaveným a dlouholetým členem irácké Kurdské demokratické strany v Iráku. Narodil se ve městě Harir což je 70 km od Erbilu. Jeho syn byl i bývalým ministrem průmyslu Iráku. Samotný Hariri byl ministrem třetí regionální vlády Kurdistánu a to právě v Erbilu. Byl zavražděn 18. února 2001 při cestě do své práce. Čtyři členové kurdského Ansaru al-Islam, což je muslimská povstalecká skupina ho zavrždili. Již před tím byly provedeny dva neúspěšné pokusy o vzetí jeho života. Ty se staly v Erbilu a to v letech 1994 a 97. Oba se konaly na stejném místě i ve stejné ulici. Z obou naštěstí utekl, ale pořekadlo „do třetice všeho dobrého“ zde bohužel neplatilo. Třetí útok již nepřežil.
Byl však po něm pojmenován právě stadion, na kterém provedl papež František modlitbu. Nejdříve však pozdravil tisíce lidí ve svém papamobilu. Svatý Otec zde hovořil o moudrosti kříže. Na závěr František poděkoval místní církvi. Řekl také, že vidí, že místní církev a církev v Iráku je živá a působí v tomto svatém a věrném lidu. Rozloučil se se slovy mírové a blahobytné budoucnosti.
Poté již čekal na papeže poslední vnitrostátní let a to z mezinárodního letiště Erbil opět na mezinárodní letiště Bagdád. Na bagdádské apoštolské nunciatuře poté strávil noc.
Čtvrtý den – den odletu
Ještě před odjezdem z nunciatury provedl Otec soukromou modlitbu. Na bagdádském letišti se s papežem rozloučil prezident Barham Sálih. V 9.30 bagdádského času (7.30 SEČ) odstartovalo stejné letadlo opět s papežem na palubě z letiště Bagdád. Tentokrát ho po pětihodinovém letu a po vzdálenosti přes 3000 km nečekalo přistání na letišti Fiumicino, tak jak tomu bylo při odletu, ale let AZ4001 přistál ve 12.23 na římském letišti Ciampino. Ihned po přistání se odebral do Vatikánu. Ještě krátce před návratem domů se zastavil v bazilice Santa Maria Maggiore. Zde poděkoval za vykonanou cestu a položil k mariánské ikoně Salus Populi Romani kytici, kterou z této země na Blízkém Východě přivezl.
Tím končí 33. mezinárodní cesta papeže Františka. Ta ho na tři dny zavedla do Iráku.
Já Daniel Krauz jsem na této práci pracoval celkem deset hodin. V mé práci se nachází čtyři stránky a celkem 1 406 slov, které vystihují celkem čtyři dny papeže Františka v Iráku. K celému článku je i prezentace s fotografiemi a mapami, která města Svatý Otec navštívil. Zpráva byla vytvořena 11. března celkem tři dny po ukončení této návštěvy.
Daniel Krauz, žák třídy VIII.A