Závěrečný výlet naší třídy směřoval do rodiště paní učitelky, tedy do Ústí nad Labem. Do Ústí jsme cestovali vlakem a po městě jsme se pohybovali pomocí autobusů a trolejbusů. Historické jádro města bylo překrásné, např. kostel sv. Vojtěcha, Severočeské divadlo opery a baletu či kostel Nanebevzetí Panny Marie, který má nakloněnou čelní věž o 2 metry.
Když jsme dojeli na hlavní nádraží v Ústí nad Labem, přemístili jsme se do Jump Ústí. Jump Ústí je velká aréna, ve které je spousta trampolín. Všichni jsme skákali jako o život a moc jsme si to užili. Po hodinovém skákání jsme šli na oběd do asijského bistra Dragon. Když se všichni naobědvali, pokračovali jsme v našem cestování. Tentokrát jsme jeli do známé ústecké obce Brná, ve které se nacházel náš kemp, ale také známé koupaliště, které jsme ještě první den navštívili. Večer jsme pozorovali západ slunce z mola na řece Labe, který byl přenádherný. K večeři nám paní učitelka koupila buřty, které jsme si opekli na ohni a pro ty, kteří buřty nejedí, pořídila hermelín.
Druhý den ráno jsme začali snídaní, kde pro nás byl nachystaný „švédský stůl“. Na výběr byl např. jogurt, pečivo s paštikou a spousta jiných dobrot. Poté nám paní učitelka rozdala svačiny a vydali jsme se do ZOO. Do ZOO jsme cestovali trolejbusem a paní učitelka s sebou vzala svou roztomilou neteř. ZOO byla také krásná. Na oběd jsme si došli na náměstíčko, kde stálo obchodní centrum Forum a kostel Nanebevzetí Panny Marie s nakloněnou věží. Zde jsme si mohli vybrat, který obchod navštívíme. Za nedlouho se celá třída včetně paní asistentky a paní učitelky vydala do OC Forum, ze kterého jela lanovka na Větruši (205 m. n. m.). Na Větruši jsme si prošli zrcadlové bludiště a přírodní bludiště, které bylo z tújí. Na závěr jsme se všichni vyfotili u zábradlí Větruše, odkud bylo vidět celé Ústí. Po opětovné jízdě lanovkou nám všem paní učitelka koupila zmrzliny. Byly výborné. Poté jsme se museli rozloučit s Ústím a jít na nádraží. Po příjezdu našeho rychlíku jsme se museli rozloučit i s paní učitelkou a v doprovodu paní asistentky jsme se vydali zpět do Prahy. Všichni mávali z vlaku a poté jsme už pouze viděli, jak Ústí nad Labem a paní učitelka mizí v dáli.
Děkujeme za sice v tomto roce poslední, avšak přenádherný výlet.
Daniel Krauz VI.A
