„Celá obec oděla se ku významnému dni hávem slavnostním…“, vypůjčila jsem si slova z kroniky, která popisuje den 6. 10. 1901 v naší obci, kdy byla nová budova ďáblické školy založena. Za 122 let slavila opět svůj svátek, opět zavlály prapory a zazněly hymny. Oslava začala rychlým přesunem žáků před školu, byl vyhlášen cvičný požární poplach a pak se všichni přesunuli na rynek kolem lípy. Sešli se tu žáci se svými učiteli, na tribuně stál pan ředitel, zástupci školy, přišel pan starosta. Vyslechli jsme krátké projevy a pozdravy a pak si vzali slovo předseda žákovské rady a jeho zástupce, kteří nám přečetli úryvek ze školní kroniky vyprávějící o tom, jak probíhalo slavnostní vysvěcení nové školní budovy dne 6. října 1901. Paní kuchařky rozdaly každé třídě dort a žáci se rozešli do svých tříd, aby si na něm pochutnali a ještě chvilku si povídali o historii školy, nebo aby si poslechli slova pamětníků. Uvádím upravený a zkrácený úryvek o založení a vysvěcení nové školy.
Dne 6. října vykonáno vysvěcení nádherné nové budovy školní veledůstojným panem páterem kanovníkem a knížecím arcibiskupem vikářem v Líbeznicích panem Štěpánem Pittnerem. Obřadu svěcení zúčastnili se dále pan císařsko-královský místodržitelský rada, pan císařsko-královský okresní školní inspektor, Jeho Milost generál řádu křižovníků s červenou hvězdou, mnoho dalších význačných představitelů, celé obecní zastupitelstvo obcí Ďáblic a Březiněves v čele se svými starosty, místní školní rada, podporující spolek „Svornost“ a „Bratrstvo“ v Ďáblicích s hudbami, sbor „Dobrovolných hasičů“ zdejšího i cizího. Celá obec oděla se ku tak významnému dni hávem slavnostním nebylo domu, aby nebyl prapory říšskými i zemskými ozdoben.. Počasí samo přálo slavnosti tak důležité. Mládež shromáždila se ve staré škole, odkud vyšlo se o desáté hodině do zámecké kaple, kdež sloužena mše svatá, při níž zapělo přítomné učitelstvo mši od Horáka. Poté nastoupil průvod cestu do nové budovy školní. Napřed družičky, školní mládež, spolky a korporace. Když průvod přibyl před vchod, byl svěřitel uvítán případnou řečí pronesenou družičkou Annou Stejskalovou, dceruškou pana starosty. Po vysvěcení veškerých místností rozlehlé budovy shromáždili se přítomní, pokud místo stačilo, v ozdobené síni číslo tři, kde veledůstojný pan kanovník, co světitel promluvil ku přítomným dítkám řeč účinnou. Kladla jim na srdce, aby školy si vážily a ji pilně navštěvovaly, aby tak alespoň splácely veliký dluh , jež povinni jsou tím, kdož náklad na školu nesli. Poté poděkoval pan starosta František Stejskal veledůstojnému panu páter světiteli a všem ostatním a odevzdal klíče nové budovy řídícímu učiteli panu Františku Černému, který sliboval, že se přičiní, aby ze svěřené mládeže vychovali věrné poddané císaři, věrné syny vlasti a církve. Poté zapěna byla nadšeně císařská hymna a obecenstvo rozešlo se prohlídnouti novou budovu. Slavnost ukončena hostinou.
Jitka Stoklasová
