Historie vojenství a vojenská technika
V rámci prvního oborového dne jsme vyrazili do Vojenského technického muzea v Lešanech. Muzeum se nachází kousek od Prahy, jeli jsme proto z Hlavního nádraží vlakem po trase Posázavského pacifiku krásným sázavským údolím. Z Krhanic jsme pak ve slunečném dopoledni došli k branám muzea.
Zde na nás čekal průvodce, bývalý voják, který nás postupně provedl celou expozicí vojenské pozemní techniky. Expozice byla členěna dle období, začali jsme v době První republiky a postupně se dostali až k současné moderní technice, jak východní tak i západní provenience. Některé kousky zde byly opravdu zajímavé, zmíním například izraelský tank Merkava Mk 1, přičemž Izraelci jsou známi tím, že si svou vojenskou techniku až žárlivě střeží.
Pan průvodce si se zájemci povídal o vojenské technice i způsobech jejího nasazení, zabrousili i na známé počítačové hry inspirované reálnými vozidly. Všichni žáci si oborový den užili a již se těšíme na příště.
Jiří Zeman
Japonský oborový den
První oborový den jsme se sešli v deset hodin ráno u obchodního centra Krakov. Náš dnešní program byl určený k tomu, abychom poznali různé druhy japonské kuchyně. Konkrétně jsme šli do restaurace Umi Runnig Sushi. Pan učitel Besskó nám pověděl o různých druzích sushi, konkrétně o maki, urakami, nigiri, sashimi a temaki. Samozřejmě jsme se dozvěděli i pravidla a vyrazili do restaurace, kde nám ukázali správný způsob, kterým se drží hůlky. Po asi pěti minutách procvičování jsme začali jíst. Měli jsme na jídlo zhruba hodinu a po této hodině jsme mohli jít domů. Moc se nám oborový den líbil a těšíme se na další.
Magdalena Kocúrková 8.C, Nikol Šilhová 8.A
Někde, něco, nějak
Dne 26. září se naše oborová skupina sešla v 7 hodin na Hlavním nádraží. Vlakem jsme se vydali do zoologické zahrady v Ústí nad Labem. Cesta trvala 1 hodinu a 15 minut. Na návštěvu zoologické zahrady jsem se hodně těšila, protože jsem v této zoo byla poprvé a zajímalo mě, jaká zvířata tam budou.
Když jsme vešli horním vstupem, hned mě zaujal krásný výhled na celou zoo. Poté jsme se rozdělili do skupin, které byly určeny pro samostatný rozchod. První jsme zavítali ke gepardům, měli jsme štěstí, protože byli hned u plotu a my je mohli dobře pozorovat. Dále jsme pokračovali směrem k venkovskému dvorku, kde byly kozy, které jsme si hladili a dávali jim granule. Cestou jsme si prohlédli žirafy a koně Převalského. U výběhu želv byl rozchod a pan učitel Tomáš Vorel nám rozdal mapy zoologické zahrady, které sloužily pro naši orientaci. Dostali jsme pokyny, kde se máme pohybovat a informaci, že sraz bude u výběhu antilop. S mojí skupinou jsme se rozhodli podívat se na zebry a antilopy, kde byl domluvený sraz. Když jsme byli opět všichni, vydali jsme se do exotária, které se nachází ve střední části zoo a je zde možné vidět vzácnější druhy savců. Po prohlídce této části jsme se přesunuli do pavilonu šelem, kde žijí lvi, levharti, tygři a medvědi. Po návštěvě pavilonu šelem nám paní učitelka Radka Nosková rozdala lístky do restaurace a dala nám rozchod na jednu hodinu. Moje skupina se šla podívat na surikaty, opice, ptáky a anoa. Pak jsme navštívili restauraci Savana, která se nachází ve spodní části zahrady. Poslední, co jsme viděli, byli tučňáci a lachtani. Tato zvířata mají krásné pavilony s průzračnou vodou, takže je bylo dobře vidět.
První oborový den v zoologické zahradě se mi moc líbil. Nejvíc mě zaujaly surikaty a tapír, který se potápěl ve vodě. Tato zoologická zahrada chová celkem 204 druhů zvířat a já si její návštěvu užila. Už se těším na další oborový den.
Karolína Soldátová, 6.B
Po stopách Jindřišky Novákové
První oborový den jsme navštívili významná místa, která se vztahují k období 2. světové války. Zaměřili jsme se hlavně na období atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, při kterém prokázala velkou statečnost čtrnáctiletá Jindřiška Nováková.
Nejdříve jsme zastavili u zatáčky, která se stala R. Heydrichovi osudnou. Byli jsme se podívat u školy Jindřišky u Libeňského zámečku a následně i do ulice, kde žila se svými rodiči. Než jsme se vrátili do školy, navštívili jsme Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje, v jehož kryptě se ukrývali odbojáři jako například Jozef Gabčík nebo Jan Kubiš. Na zdech chrámu jsou stále patrné otvory po kulkách při boji mezi odbojáři a nacisty.
Pro mě byla nejzajímavější návštěva muzea v dolní části chrámu, která se převážně věnovala operaci Anthropoid.
Kamila Urbanová, 9.B
Pražská muzea
První oborový den navštívila naše oborová skupina Muzeum policie ČR, které se nachází nedaleko Nuselského mostu v historické budově bývalého kláštera augustiniánů, kde na příkaz Josefa II. byla v 18. století nemocnice.
Nejdříve jsme se usadili v kinosále, kde nám pan Holub pověděl mnoho informací nejen o muzeu, ale především o práci policie a prokládal své vypravování obrázky i krátkým filmem, ale hlavně jeho historkami z praxe. Hlavní pravidlo, které by obecně lidé měli dodržovat, je jednoduché: Nedělej jinému člověku to, co nechceš, aby někdo udělal tobě…
Žáci si mohli vyzkoušet držení různých zbraní, nasadit někomu pouta nebo si potěžkat obušek. Po zajímavé přednášce jsme se odebrali do muzea, konkrétně do části věnované kriminalistice, kde jsme mohli vidět mnoho věcí z různých kriminálních případů, a pan Holub o každém něco věděl a vysvětlil, jakým způsobem byli vrazi, zloději a podvodníci dopadeni. Ve zbývající půlhodině si již každý sám prohlédl zbylé výstavní sály muzea, kde byla vystavena policejní technika, oděvy, uniformy a zbraně.
Dnes získali žáci mnoho informací o práci policie i o tom, jak by se měli chovat a jaká pravidla dodržovat, aby se nedostali do konfliktu se zákonem.
Lenka Zemanová
Secesní Praha a tajemný Franz Kafka
Dnes jsme navštívili centrum Prahy. Vyjížděli jsme v 8.30 hodin od školy a naše první zastávka bylo hlavní nádraží v Praze.
Vystoupili jsme na metru Hlavní nádraží a hledali jsme secesní budovu Fantovy kavárny, která k němu patří. Zde jsme si prohlédli nádherné malby, sochy, štukovou výzdobu a celkové interiéry secesní kavárny. Zde se schází turisté a místní obyvatelé na kávu a zákusek. I my jsme měli možnost a čas si zde zakoupit něco sladkého.
Naše další zastávka bylo Václavské náměstí, kde se nachází slavný hotel Evropa, který je přestavěný do secesního stylu. Prohlédli jsme si ho jen z venku.
Ve spodní části Václavského náměstí se nachází Palác Koruna, který je velmi nápadný díky perlové koruně, která se nachází na jeho střeše. Tento secesní palác jsme si prohlédli jak z venku, tak jsme měli možnost si projít jeho secesní pasáž a udělat si zde pár fotek.
Z Václavského náměstí jsme odbočili doprava do ulice Na Příkopech, na jejímž konci stojí slavná secesní budova Obecního domu a naše putování po secesních památkách jsme ukončili v ulici u Obecního domu, kde se nachází skvostná budova hotelu Paříž, který je vyhlášený svými secesními interiéry a patří mezi nejdražší hotely v Praze.
Naše procházka po Praze byla vydařená i díky krásnému slunečnímu počasí a zároveň i zájmu žáků prohlédnout si centrum Prahy trochu jinak, než jsou zvyklí.
Simona Sedlářová, vyučující Nj
Drahanské a Bohnické údolí
V úterý, 26. září 2023 v 8:00 hod., jsme jeli s panem učitelem Černohorským do Drahanského a Bohnického údolí. Autobus č. 202 nás odvezl ze stanice Kokořínská do Čimic. Počasí nám příliš nepřálo, byla mlha a mokro.
Po vystoupení z autobusu jsme pokračovali podél pole až ke šnečí farmě. Na chvíli jsme se zde zdrželi a poté pokračovali kolem čističky odpadních vod až na začátek Drahanského údolí. Šli jsme kolem Drahanského potoka a bažin až k Drahanskému mlýnu z roku 1676. Po krátkém zdržení jsme poté pokračovali dál kolem mnoha chat po žluté až k Vltavě. Šli jsme po trojské cyklistické silnici až k Pražské zoo. Chtěli jsme si dát krátkou pauzu na Trojském zámku, ale dovnitř nás nepustili kvůli natáčení. Po asi 10minutovém zdržení jsme lesem došli k Obchodnímu centru Krakov. Zde byl 45minutový rozchod. Ve 12:05 hod. nám jel autobus do Ďáblic. Celkem jsme tedy ušli asi 12 km. Tento oborový den se mi moc líbil.
Adéla Poláková
Svět v barvách
V úterý 26. 9. jsme měli první oborový den tohoto školního roku. Já jsem v oborové skupině SVĚT V BARVÁCH. A tentokrát jsme se vydali do Holešovické tržnice, kde jsou celkem často různé výstavy a ukázky všech možných zajímavých projektů. Zrovna v tuhle dobu tam probíhala výstava LUSTR, což je výstava různých ilustrací, fotek a dalších výtvorů. A tam jsme právě šli.
Holešovická tržnice patří mezi památky Prahy a je dokladem průmyslové architektury. Byla postavena ke konci 19. století a teď je z ní moderní centrum obchodu a zábavy. Ještě vám povím něco o výstavě Lustr. Tato výstava ukazuje ilustrace, komiksy a další výtvory mladých talentů, kteří se přihlásili vystavovat a snažili se vyniknout. Muselo to být těžké, jelikož bylo vybráno pouze 35 umělců a to se jich hlásilo přes čtyři sta.
Když jsme přišli, museli jsme se zorientovat a říct si, které haly patří k naší výstavě. První jsme navštívili halu č. 17. Ta byla plná ilustračních obrazů, např. plakátů, obrázků pro děti nebo pohádkových map. Taky tam byly různé zajímavé výtvory, jako třeba rozložený fotbalový míč nebo malé koberce. Tahle hala se mi líbila asi nejvíce a přišla mi nejvíc zajímavá. Dále jsme šli do haly č. 29 a v té byla spoustu pohádkových ilustrací a taky hodně komiksů. Ty komiksy tam visely ze stropu na šňůrce a kdokoliv si je mohl otevřít a prohlédnout. Dost z nich bylo cizojazyčných, některé jsem moc nepochopila, ale přesto se mi líbily.
Hala č. 17 mi připadala nejhezčí a nejzajímavější, protože tam bylo nejvíc výtvorů a různé zábavné prvky. Ale i dvě ostatní haly se mi líbily.
Tato výstava byla velmi inspirativní a hezky vizuálně zpracovaná. Jediné co se mi nelíbilo, je, že se vše strašně rychle prošlo a chybělo mi alespoň nějaké vysvětlení nebo přiblížení některých výtvarných děl. Mám ráda oborové dny, protože nás, co jsme se přihlásili na Svět v barvách, spojuje láska k umění, kráse a objevování. Bylo to fajn, moc se těším na další oborový den a jsem zvědavá, kam půjdeme!
Johanka Novotná, 7.B
Zimní sporty
První oborový den jsme byli ve sportovním centru Třešňovka na curlingu. Byli jsme rozdělení na dvě skupiny. První skupina byla složena z žáků 6. a 7. ročníku, druhá skupina z žáků 8. a 9. ročníku. První skupina doprovázená panem učitelem Miščíkem se sešla již brzy ráno a druhá skupina doprovázená panem učitelem Šímou měla sraz později.
Vyrazili jsme od školy na zastávku a odjeli do Zbraslavi. Tam jsme v Albertu nakoupili svačiny a na místním hřišti se občerstvili. V centru jsme se převlékli do teplého oblečení, obuli čisté boty a čekali na instruktora, aby nám řekl, jak se tato hra hraje. V celku jde o to, že každý tým má k dispozici osm kamenů a snaží se je dostat co nejpřesněji do vyznačených kruhů. Vyhrává tým, který má kámen nejblíže středu.
Na ledě jsme nejprve trénovali stabilitu, což nebylo až tak těžké, protože to tolik neklouzalo. Pak jsme dostali klouzačku (kluzku) na nohu a to už klouzalo hodně. Společně s kluzkou jsme dostali ještě koště, abychom se podpírali a nespadli rovnou ze začátku. Samozřejmě dost lidí spadlo i s koštětem. Vtipné je, že v curlingu je vše naopak. Kluzku jsme neměli na pravé noze (když jsme praváci), ale na levé. Koště se taky drží v levé. Potom jsme si vyzkoušeli samotný odhod kamene. Bylo to složitější, než to vypadalo. Potom, co si to všichni zkusili, jsme šli hrát. Rozdělili jsme se na 4 skupiny a na 2 dráhy. Moje skupina jednou vyhrála, jednou remizovala a jednou prohrála. Všichni jsme si to užili a po dvou hodinách curlingu jsme jeli na Ládví, kde náš společný program oborového dne končil. Kdo chtěl, mohl jít ještě s panem učitelem do KFC, ostatní jeli domů. V KFC byla sranda. Oborový den jsem si užila a už se těším na další.
Zuzana Fröhlichová, 9.A