Minulý týden, v úterý 15. října, měli prvňáci se školní družinou svůj první výlet. Vyjeli jsme do ZOO.
Měli jsme štěstí. Počasí nám přálo, a tak jsme si užili nádhernou procházku horní částí areálu.Prohlídku jsme začali krátkou svačinkou na čerstvém vzduchu. Prošli jsme pavilon rezervace Dja, kde děti zasedly do lavic africké školy. Bylo ale vidět, že sezení v lavicích mají dost. Bylo to rychlé zastaveníčko. Děti mnohem více zaujalo soužití guaréz s gorilami.
Venku jsme se nemohli odtrhnout od žiraf, které se s elegancí sobě vlastní procházely ve velkém výběhu. Nádherný pohled umocňovaly stromy v podzimním kabátu. Pokračovali jsme ke slonům, kde děti více než zvířata zaujaly dva svatostánky.
Trochu zneklidňující, ale přesto zajímavý byl pohled na hyenu a vlky. Jihoamerických pekariů, připomínajících naše prasata, bylo tolik, že nám dalo práci, než jsme je ve výběhu všechny našli a spočítali. Kolem takinů a zubrů jsme spíše jen prošli. Byli daleko. Zato sobi a losi byli u nás téměř na dosah.
No a protože na čerstvém vzduchu vždycky vyhládne, dali jsme druhou svačinku.
Z velkých zvířat jsme si ještě užili bizony, velbloudy, koně Převalského a ze své skrýše na nás vykukoval lední medvěd.
V rámci expozice Gobi jsme prošli kolem planoucích útesů, u nichž jsme se vrátili v čase díky rekonstrukci zkamenělého hnízda oviraptora, odlitku jeho lebky a části páteře a odlitku lebky protoceratopse. Uvnitř pavilonku jsme si užili žijící obyvatele asijských polopouští a stepí – hroznýšky, agamky, paještěrky a pískomily.
Vydry severoamerické nám předvedly dovádění jak ve vodě, tak na souši a bylo to poslední místo, kde jsme se zastavili před odchodem na autobus.
Přestože jsme měli dostatek času na prohlídku a prošli jsme pěkný kus světa, ještě nám chybí prohlídka dolní části areálu. Rozhodně jsme v ZOO nebyli naposledy.
Za vychovatelky 1. tříd Markéta Skalová
