Tak by se dalo ve zkratce popsat počasí, které jsme měli, družinoví prvňáčci, ve středu 14. 6. 2023 na výletě v zámeckém parku v Loučeni.
Na místo jsme dojeli objednaným autobusem podle časového plánu. U pokladny jsme dostali mapku, pomocí které jsme se po celou dobu orientovali, a děti samy plánovaly a hlídaly cestu kudy dál a kam dojdeme.
Protože máme věčně hladové děti, dali jsme hned u prvního Travnatého labyrintu svačinku. Někdo trpělivě svačil, někdo hned začal první labyrint probíhat.
Po chvilce odpočinku a vyběhání jsme podle mapy pokračovali dál k labyrintu krále Karla IV.
K našemu překvapení se opět utvořila skupinka, která místo procházení bludiště vyndala krabičky se svačinkou a pokračovala v hodování. Těm, kdo chvilku udržel pozornost, jsme se snažily, za pomoci informační tabule, říct něco málo o spojitosti tohoto Královského labyrintu s naším významným panovníkem Karlem IV.
Dál jsme pokračovali k Pískovcovému labyrintu, kde opět vznikla skupinka dětí, které se svačinkou v ruce s nadšením pozorovaly své kamarády, jak ho prochází a v cíli také usedají spokojeni na zem a také si pochutnávají na tom, co jim ještě jejich batůžky nabízejí.
Písmenkový labyrint byl první, který zaujal nejvíc dětí. Snad i proto, že už většině došly zásoby jídla. Zde se děti pohybovaly po dlaždicích napodobujících řez stromu. Na každé dlaždici bylo jedno písmeno. Postupně jsme z písmen skládali slova a věty, až jsme nakonec zpívali písničku Jede, jede, poštovský panáček, na kterou nás cesta navedla. Jen závěr písně byl pozměněn, ale to poznal každý, kdo si poctivě celý Písmenkový labyrint prošel.
Další krátká pěvecká chvilka následovala, když jsme se dostali k divadelnímu amfiteátru, kde si děti samy okamžitě rozdělily role divák X účinkující. Bylo moc hezké, jak nakonec diváci děvčatům, co nám zazpívala píseň Ach synku, synku zatleskali s absolutní samozřejmostí.
No a před závěrečným Tisovým bludištěm, na které se děti celou dobu těšily, jsme ještě prošli Dlážděné a Palisádové bludiště a Kamenný labyrint.
Tisové bludiště bylo top mezi všemi labyrinty a bludišti. Děti zaujala jeho nepřehlednost, kterou zajišťovaly vzrostlé tisy, a tak si i užily chvilku napětí a dobrodružství, na kterou se celou dobu těšily.
Poslední zastavení bylo před obchůdkem s upomínkovými předměty a drobnými hračkami, kde si děti buď dojedly své svačinky, nebo si pochutnávaly na nanucích, které si koupily z kapesného.
Ke škole, kde už na děti netrpělivě čekali rodiče, jsme v pořádku dorazili s drobným zpožděním.
Markéta Skalová, vychovatelka 1. tříd
