Cesta na Kavčí hory byla dlouhá, ale stála za to, protože jsme se tam mohli cítit jako v pohádce. Déčko vypadalo úžasně. Prošli jsme tunelem, který byl plný barev a obrázků z pořadů Déčka, které se stále proměňovaly. Na druhé straně nás čekala jména hrdinů a postav z pořadů. I dál bylo plno překvapení a zábavy, malování na zeď obrovskou tužkou (kde se to smí?), hodnocení přechodu oveček přes vodu, velmi zajímavé styly. Asi největší úspěch byl v místnosti, kde jsme mohli rozpohybovat, ozvučit různé předměty. Parník houkal, tužka nakreslila lampičku jedním tahem, letadlo zakroužilo nad celým panelem, nebo jsme mohli pustit vláček na jízdu po jeho trati. Určitě jsme ještě na něco zapomněli. Kluci objevili obrovskou stavebnici, ze které si někteří udělali skrýš, dokonce i trůn. Pak na výstavu přišly malé děti z mateřské školy blízko ČT - asi čtyřleté. Tu někoho napadlo, že jim sestavíme z té stavebnice dráhu, když byla prolézačka hotova, musela proběhnout kolaudace, a tak jsme byli první uživatelé a malé děti si hned stoupaly do řady za nás. Prolézačka měla úspěch a paní učitelky z mateřské školy nás pochválily. My jsme si jí také užili. Posledním bodem návštěvy byl nákup v obchůdku, tak jsme si domů vezli nejen poznání, ale i suvenýry a možná i dárky.
z prací žáků sestavila Vladimíra Nepomucká, třídní učitel 5.A
