Tak jsme se konečně dočkali. Žádný lockdown a dokonce ani žádné rozestupy a respirátory. Po dvou letech jsme zase mohli vzdát hold naší modré planetě. Ukázat jí, jak nám na ní záleží a jak ji máme rádi. I když to bylo jen na půdě naší mateřské školy v Ďáblicích.
A oslava to byla vskutku, jak se patří. Paní učitelky, rodiče ale i děti se s vervou chopili vlastních nářadí a už od samého kuropění se pustili do práce. Všechno staré listí, větve i plevel vzaly během chvíle za své, takže čerstvá jarní tráva skutečně prokoukla. Ale tohle sobotní dopoledne nebylo jen o práci. Děti ze základní školy vytvořily na zahradě 10 stanovišť, u kterých se střídali jejich mladší kamarádi a plnili různé úkoly. Samozřejmě všechny tematicky souvisely se sobotní oslavou. Někde se například skládaly puzzle, jinde se zase třídily imaginární odpadky. Anebo si prostě děti jen nechaly pomalovat obličej. No, to bylo radosti! A odměna? Ta nejsladší. Sazenička jahod. A co by to bylo za oslavu bez jídla? Ale pozor, naši prckové nebyli jen konzumenti. Oni se dokonce na přípravě pokrmů se zápalem podíleli. Naučili se totiž připravovat bezvadnou mrkvovou pomazánku. A nebudete věřit, jejich školička vaření se naprosto obešla bez slziček, protože byli tak šikovní, že se nikdo z nich ani jednou neřízl nebo nestrouhl. Zdeněk Pohlerich by nevěřil svým očím. A když bylo po všem, čekal na všechny pracanty sokolník, aby předvedl, že i vysoko v oblacích je stále život, který se musí chránit.
A když k tomu ještě připočteme sluníčko, které nám celé dopoledne hřálo tváře, byl to den jako vymalovaný. Není divu, že maminky musely sundávat svoje ratolesti z houpaček a prolézaček, aby je dostaly domů. Prostě v tu chvíli, byl na zahradě v mateřské škole svět úplně v pořádku.
Za ďáblickou školu Šárka Hrdličková, učitelka MŠ
