Symbolicky v den 80. výročí okupace našeho státu nacistickým Německem se dne 15. března 2019 třídy 5.A, 5.B a 5.C v rámci výuky vlastivědy vypravily na exkurzi do Lidic, kde se zúčastnily lektorského programu Co mi sochy vyprávěly Níže si můžete přečíst, jak exkurzi vnímali naši žáci.
Cestou do Lidic jsme jeli okolo pomníku atentátníků na R. Heydricha v Praze Holešovičkách. Po příjezdu do Lidic jsme se nejdříve vydali do galerie. Měli jsme program, který směřoval k sochám a sousoším. Hráli jsme hru, kde si každý vyzkoušel být sochou, sousoším, sochařem. Po skončení programu jsme šli do prostoru starých Lidic – vypálených. Cestou jsme procházeli nově postavenými Lidicemi. Dále jsme procházeli růžovým sadem. Paní průvodkyně nám vysvětlila, že růže byly zaslány do Lidic z různých měst a kontinentů, aby Lidice nezmizely ze světa. Došli jsme k pomníku 82 lidických dětí, které byly zavražděny v plynových komorách. Přežily jen některé děti mladší jednoho roku, byly umístěny v kojeneckém ústavu. Několik vybraných dětí, které měly nordické znaky (modré oči, blonďaté vlasy, nordický tvar hlavy), byly dány na převýchovu. Ženy od 16 let byly odvezeny do koncentračního tábora Ravensbrücku. Muži od 15 let zastřeleni a pohřbeni na Horákově statku. Lidice pak byly srovnané se zemí – škola, sýpka, kostel, obytné domy. Na konci jsme šli okolo místa, kde žila dívenka Maruška, která byla zachráněna, v jejím domově byl zřízen štáb, který řídil celou akci likvidace Lidic. Konec naší exkurze byl v muzeu, kde jsme zhlédli film o dění od počátku 20. století až do roku 1942 především v Německu a v Protektorátu Čech a Moravy. V muzeu jsou k vidění nálezy věcí, které se našly v Lidicích při úpravách pietních míst. Vyslechli jsme nahrané vzpomínky posledních žijících účastníků této tragické události.
Lidice měly zmizet z povrchu jako trest za smrt zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. To se však nepovedlo, již v průběhu II. světové války byla v několika státech světa pojmenována městečka, osady jménem Lidice. Jméno dostalo dokonce i několik dívek narozených v této době. Exkurze byla hezká, ale smutná v tom, že se něco tak hrozného mohlo stát.
S. Pischnothová, P. Pischnoth
Působilo to na nás velmi depresivně a smutně.
M. Hocek, L. Kundrát, P. Mihálik
Nechceme, aby se něco podobného ještě někde stalo.
O. Zálabský, N. Víšková
Prohlídka Lidic byla hezká, ale smutná.
N. Popiuk, O. Dvořák
Proč to všechno? Všechno bylo spojeno s atentátem na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. Dozvěděly jsme hodně, ale i hodně smutných osudů našich občanů v době II. světové války.
A. Herbstová, L. Rambousková
Bylo to zajímavé a poučné.
F. Melzer, V. Mařík
