„Koukám, jak ten čas letí, každému letí, tak co bych se bál….“ Jako by nám Václav Neckář zpíval z duše. Hlavně ve chvíli, když se v šatně oblékali letošní předškoláčci, aby za chvíli usedli do lavic v prvních třídách. Zatím tedy jen na jednu hodinu, ale od září už to budou mít pěkně naostro. Díváme se na ně, jak jsou natěšení a rozechvělí zároveň a v duchu se vracíme do vzpomínek, kdy tihle cvrčci přišli prvně do školky. Někteří plakali, jiní se zase otrkali raz dva… ale všichni tak nějak vyrostli během pár chvil a my se s nimi za několik týdnů budeme muset rozloučit.
Ale teď jsou ještě s námi a dnes se jdeme podívat, jak to v té škole vlastně vypadá a že je zbytečné se bát. Ale na to přijdou děti brzo samy. Zatím se nás drží pevně za ruce a my jim slibujeme, že budeme ve škole pořád s nimi. Alespoň dnes.
A už jsme tady. Děti se nejprve spořádaně v šatně přezuly a hned po zvonění se přemístily do 1. A a do 1. B. Paní učitelky je ve třídách posadily do lavic, vedle stávajících prvňáčků, takže děti z mateřinky okamžitě zvážněly a zpozorněly.“ Aha, tak takhle to vypadá, když už jsem velká…“
Na nějaký strach nebo dokonce slzičky ale nebyl čas. Paní učitelka jim totiž postupně zadávala úkoly, takže děti měly od samého začátku plné ruce práce. Ještě, že jim pomáhali ti „velcí“ školáci, hned se cítili líp. I když všechny zadané úkoly zvládly bravurně, byly vlastně docela jednoduché.
A než se všichni nadáli, ozval se znovu zvonek. Tentokrát ale hlásil konec vyučovací hodiny a pro děti z mateřinky to znamenalo, že se vrací zpátky tam, kde to dobře znají a kde už na ně čekají paní kuchařky s dobrým obědem. Do mateřské školy. Na zpáteční cestě brebentily jeden přes druhého. Byly na sebe náležitě pyšné. A také měly proč. Dnešní den se jim opravdu vyvedl a my všem za něj píšeme velkou jedničku.
A teď už honem do školky, ať si vás děti ještě užijeme. Protože než se nadějeme, bude našim společným dnům konec. Pak už budeme jen zpovzdálí sledovat, jak se vám v tom velkém světě daří a jestli jste opravdu tak šťastné, jak si přejeme.
Za ďáblickou školu Šárka Hrdličková, učitelka MŠ
