Dva dny po prvním máji se v naší ďáblické škole opět uskutečnilo slavnostní shromáždění u školní lípy nejen k událostem druhé světové války a jejího konce. S úderem desáté hodiny a v mírném chaosu se shromáždily bez výjimky všechny třídy od prvňáků až po deváťáky, rynek pod naší lípou navštívili také předškoláci z mateřské školy. Pozvání přijal pan starosta Ďáblic Martin Tumpach a paní místostarostka Martina Postupová, přišli i četní sousedé školy. Shromáždění slavnostně zahájila školní hymna a vlajková četa.
O svoje vzpomínky se s námi podělila 84letá pamětnice Marie Balejová, která se nám hned představila jako sousedka Jindřišky Novákové. Jindřiška Nováková byla účastnicí protektorátního protinacistického odboje a pomáhala skrývat důkazy po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Když Jindřiška přišla ze školy domů, bylo pár minut po atentátu, ležel v jejich kuchyni zraněný Jan Kubiš. Ten ji poprosil, aby šla pro jeho zakrvácené jízdní kolo. Měli plán. Kdyby někdo Jindřišku potkal a ptal se, proč to kolo bere, měla říct, že patří jejímu tatínkovi, který měl úraz. Bohužel Jindřišku potkaly dvě ženy (nebudeme jmenovat), které se vyptávaly. Jindřiška samozřejmě odpověděla podle plánu, ale i tak ji ženy nahlásily gestapu. Poté ve středu 3. května 1942 zatklo gestapo 260 mladých dívek a mladých žen z blízkého okolí a odvezlo je do Petschkova paláce. Mezi nimi byla i Jindřiška. Maminka aspoň stihla Jindřišku ostříhat, aby Jindřišku nepoznali. Nakonec ji ženy nepoznaly, ale i tak Novákovy dohledali. Nejdříve je také převezli do Petschkova paláce, kde byli vyslýcháni a mučeni. Její maminka pod silným nátlakem zešílela. Pak byli přesunuti do koncentračního tábora Terezín. 23. října je odvezli do Mauthausenu, kdy byli o den později zastřeleni. Jindřiška Nováková zemřela 24. října 1942 jako nejmladší oběť v koncentračním táboře Mauthausen.
Příběh Jindřišky Novákové nám představila Lucie Burianová z 8.A v úryvku, který nám přečetla ze své oborové práce. Tomáš Lehovec z 8.B nám zase představil příběh atentátníka Jana Kubiše. A celé potom shrnula Angelina Moldávcsuk z 8.C úryvkem ze své oborové práce na téma Odboj.
Válečnou vzpomínku se šťastnějším koncem připojil pan starosta, když připomněl událost sestřelení spojeneckého letadla nad nedalekým polem a následné zajetí dvou pilotů. Tento příběh byl vypátrán ve vzpomínkách někdejšího ďáblického hasiče.
Shromáždění si tradičně slovy a vzpomínkou pana starosty i pana ředitele připomnělo Den Evropy, který připadá na 9. květen. Letos to bylo slavnostnější, neboť si naše země připomínala 20. výročí od vstupu do tohoto významném mezinárodním uskupení.
Následně vlajková četa zakončila naše slavnostní setkání. Paní místostarostka s panem starostou položili společně se zástupci školní žákovské rady květiny k památníku obětem světových válek.
Na smutné osudy nejen velmi mladých lidí z období druhé světové války budeme každý rok vzpomínat jako hrdá další generace, která tato zvěrstva naštěstí nezažila.
Nezapomeneme!
Článek napsaly pod vedením Mgr. Jitky Stoklasové žákyně 8.B Marie Křížová a Bára Bláhová.
