Jarní petrklíč 2019

Pod jménem této vytrvalé květinky, otevírající dveře k jaru, se ve čtvrtek 21. března, tedy v první jarní den (astronomicky sice letos až den poté) otevřely prostory kulturního domu Krakov, aby již potřetí přivítaly účastníky finále 31. ročníku hudební soutěže - festivalu Jarní petrklíč. Setkávají se zde děti ve věku 1. – 9. třídy ze škol různého typu, které především rády a s chutí muzicírují, tedy hrají či zpívají, a nemusejí být zrovna žáky základních uměleckých škol. Svému koníčku se věnují např. v domech dětí a mládeže, soukromých školách, u soukromých učitelů, ba někdy je učitelem i vlastní rodič. Soutěž probíhá v šesti kategoriích: pro instrumentalisty mladší a starší, pro zpěváčky mladší a starší, pro komorní sbory a soubory (do 5 členů) a pro velké sbory a soubory (od 6 členů). Vystoupení jsou omezena časovým limitem, u zpěváků pak také repertoárem: žádné hity ani tzv. populár, ale jen písně z nepřeberné studnice našeho folklóru z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska. A právě ony dvě kategorie zpěváků měly nejvíce zájemců, že řada jich zůstala „pod čarou“.

Historie soutěže sahá až do roku 1985 a první ročníky se konaly také v Praze 8, m. j. v Libeňském zámku (v letech 1996 – 1997) pod záštitou tehdejšího starosty Prahy 8 Mgr. Václava Vomáčky, člena České filharmonie, který se v loňském i letošním roce ujal nelehké úlohy člena odborné poroty. Jarní petrklíč pak rozkvétal, hrál a zpíval postupně několikrát v Praze 4 a Praze 5, v Jesenici u Prahy, aby se opět vrátil sem, do Prahy 8. Letošní ročník se konal pod záštitou místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Oberfalzera, děkana PFUK profesora Michala Nedělky, starosty MČ Praha 8 Ondřeje Grose a starosty MČ Praha-Ďáblice, zastupitele HMP ing. Miloše Růžičky. Festival má také celou řadu podporovatelů a sponzorů, bez nichž by se dnes již soutěž, které se ve finále účastní téměř 500 mladých hudebníků a zpěváků, neobešla. Mnozí z nich pak předávají vítězům v jednotlivých kategoriích „své“ ceny, např. starosta MČ Praha 8 Ondřej Gros předával cenu nejlepšímu sboru ze ZŠ Jakutská, vítěz kategorie mladších instrumentalistů (1. – 5. třída) Ondřej Macourek (školu neuvádím, byla by to už specifikace podle GDPR!) přebíral cenu ředitele společnosti IPODEC-ČISTÉ MĚSTO, a.s. z rukou ing. Karla Vančury, vítězce kategorie starších zpěváků Elišce Brychtové předával cenu ředitele hudebního festivalu Jarní petrklíč sám zakladatel a „otec“ této soutěže, ředitel ZŠ a MŠ U Parkánu, Praha 8 Mgr. Josef Buchal, k dalším cenám patřila i letos cena ředitelky PORG Libeň Mgr. Andrey Výškové, cena z.s. Dlouhý-Široký-Bystrozraký Mgr. Daniela Přibíka, cena MČ Praha-Ďáblice ing. Miloše Růžičky, cena společnosti Hollandia Karlovy Vary, jednoho z velkých sponzorů starajících se o zdravé občerstvení pro soutěžící a v neposlední řadě je to pak cena senátora Parlamentu ČR Jiřího Oberfalzera a pro nejlepšího vedoucího souboru (letos Hana Heřmánková) cena děkana PFUK prof. Michala Nedělky. Mnozí z předávajících pak v krátkém proslovu k soutěžícím vzpomněli na svá první setkání s hudbou i zpěvem, či na získané zkušenosti z výuky k umění ve školách, někteří i přiznali svou „nedotčenost múzou“, ale všichni složili hold výkonům malých i větších soutěžících.

Nejen soutěžící, ale ani odborné poroty to nemají při soutěži lehké. A že v obou porotách seděli letos opět výsostní odborníci! Přes veškerou náročnost hodnocení hry na různé hudební nástroje, výkony pěvecké od ještě dětských hlásků po hlasy již vyzrávající, různorodost ve složení souborů komorních i velkých, to vše vyžadovalo velkou míru objektivity i citu pro zmiňovanou rozdílnost. Mezi porotci se již pravidelně objevují známá jména: Mgr. Jan Mráček, koncertní mistr a umělecký vedoucí ČSKO Praha, Mgr. Eva Štruplová, sólistka opery v Českých Budějovicích, Marcela Tupá, klavíristka a cembalistka ČSKO Praha, Mgr. Václav Vomáčka, emeritní violoncellista České filharmonie, klavíristka, hudební teoretička a pedagožka z katedry hudební výchovy PhDr. Petra Bělohlávková, PhD., pedagogové a hudebníci Mgr. Jan Bukovský, MgA. Marie Buchalová a Ema Šoferová.

K nestorům Jarního petrklíče, patří dlouholetý předseda jedné z odborných porot RNDr. MgA. Zbyněk Blecha, CsC. Z katedry hudební výchovy PedFUK. Zeptala jsem se ho, jak vzpomíná na všechny ty ročníky a jak se Jarní petrklíč za tu dobu proměnil? „Pana Buchala jsem učil na fakultě, on už tehdy byl velký organizátor a „otec“ studijní skupiny. V mé výuce snad nalezl zalíbení a pozval mne jako předsedu poroty na některý z prvních ročníků. Asi jsem se osvědčil a od té doby s Petrklíčem funguji. Všude, kde se soutěž konala, to mělo důstojný ráz a perfektní organizaci, a tak soutěž nabývala na známosti a přijížděli účastníci z celých Čech. Jedním z cílů bylo vést mládež ke zpěvu a znalosti lidových písní, proto se také trvalo výlučně na zpěvu bez elektronických nástrojů. Úroveň soutěžících se lepší v tom smyslu, že mají odborné vedení, bývají to dnes již žáci ZUŠ. Někdy ale právě důsledkem odborného vedení se ztrácí trochu ta lidovost a prostý, nevyumělkovaný přednes. Jsou znát manýry a ambice učitelů, což právě nechceme. Stačí správná artikulace, čistá intonace a zdravý, nepoškozený hlas a pro soutěž především přiměřený výběr písní podle věku dítěte. Upozorňoval jsem pedagogy i na to, že se příliš opakují některé písně, že bohatství našich lidových písní je nepřeberné. Cíl a účel Jarního petrklíče se v průběhu let neproměnily, chceme zachovat původní myšlenku, protože to činí tuto akci jedinečnou u nás pro všechny děti. Ony totiž zpívají rády!“

K benjamínkům v porotě patřila letos MgA. Marie Buchalová, flétnistka a pedagožka, která do poroty „odběhla od miminka“ ze své mateřské dovolené. I jí jsem se zeptala na dojmy, které si ze svého „porotování“ odnáší: „… je to soutěž, kde je velmi pestré složení soutěžících. Různé nástroje, různý věk, různé hudební vzdělání. Tím je tato soutěž velmi zajímavá a ojedinělá. Pro mne jako porotce tak bylo náročnější porovnávat děti, které se věnují hudebnímu nástroji nebo zpěvu na ZUŠ, s dětmi, které se připravovaly pouze v rámci hudební výchovy v základní škole. Já sama vzpomínám s nostalgií na soutěžení, kdy jsem jako žačka ZUŠ nervózně přešlapovala v zákulisí, čekala na svůj výstup a při vyhlašování si hrdě šla pro diplom. V posledních deseti letech se pohybuji na soutěžích jako učitelka a držím palce svým žákům, aby se jim vše vydařilo.“

Premiérou byla soutěž také pro jednu z nových moderátorek soutěže Simonu Sedlářovou. I jí patřila otázka: Co Vy a hudba? Jaké je to moderovat malé umělce?

„Nabídku moderovat jsem přijala ráda, protože jsem sama s pěveckým sborem, klavírem a později flétnou vyrůstala velmi intenzivně až do svých 18 let. A vím, jakou to chce disciplinu a pokoru několikrát týdně docházet do sboru a denně doma cvičit na hudební nástroj. Dnes jsem své vědomosti předala již své dceři, která je klavíristka 7. ročníku ZUŠ, a mě baví vidět a slyšet to muzicírování i z jiné pozice. Proto jsem se těšila, co na Jarním petrklíči uslyším. Svou první zkušenost v moderování jsem absolvovala v druhé části soutěže v kategorii mladších instrumentalistů a prožívala s nimi tak jejich trému za klavírem, při hře na flétnu, obdivovala jsem vystoupení akordeonu a violoncella. Musím celkově konstatovat, že láska dětí k hudbě pořád nevymizela, že žáci všech věkových kategorií stále usilují o ocenění, chodí do soutěží a hlavně, že hudbu dělají stále s potěšením.“

Neméně důležití pro Jarní petrklíč jsou také ti, kteří o něj „pečují“, tedy všichni ti v předsálí, zákulisí, v šatnách, zvukařských kabinách, kteří zapisují, vypisují, chystají, předávají, svolávají, vyhlašují, občerstvují a jinak křísí, zkrátka organizátorské zázemí. Výčet všech by byl sáhodlouhý, bez rozdílu všem však patří velký díky za jejich obrovské nasazení a výdrž. Díky jim všem tu Jarní petrklíč zakořenil a nezbývá než mu přát, aby vykvétal každým rokem k potěšení všech muzicírujících i naslouchajících.

Blažena Lvová

 

Kalendář akcí