Archiv kategorie: Ten umí to a ten zas tohle

155

V rámci projektu „155“ jsme první den se žáky navštívili neziskovou nestátní organizaci poskytující sociální služby dětem i dospělým lidem s mentálním a kombinovaným postižením. Během celé exkurze si žáci prošli specializované pracoviště, dílny, bazén, vířivku, jídelnu. Na závěr návštěvy byli žáci rozděleni do menších skupinek. Ve skupinách se pak všichni zapojili do samotného chodu zařízení a vyzkoušeli si práci s dětmi s mentálním i kombinovaným postižením. Během druhého dne si žáci vyzkoušeli základy první pomoci, naučili se základní pravidla první pomoci a nakonec si i vymysleli a vyzkoušeli scénku první pomoci se vším všudy. Výstupem projektu byla prezentace s nahranou scénkou. Všichni se během projektů aktivně zapojovali, diskutovali a velmi se pobavili.

Fitness

V rámci projektových dní jsme navštívili Fitness a relaxační centrum R5, které se nachází poblíž Václavského náměstí. Žáci se seznámili s chodem fitness centra, prohlídli si vybavení, zázemí posilovny a vyzkoušeli si některé posilovací stroje. Hlavní náplní bylo cvičení na TRX, kde si žáci okusili na vlastní kůži, jak probíhá lekce TRX. Ke cvičení jsme používali různé pomůcky, například bosu, overball a flowin. Dále jsme si vyzkoušeli spinning, který se žákům velmi líbil. Přístup žáků hodnotím velmi kladně, byli velmi aktivní a snažili se. Výstupem projektu byla prezentace s fotkami a videem. Na závěr přidávám pár fotek z TRX.

Projekt policie

V rámci projektu „POLICIE“ jsme s žáky navštívili policejní areál PMJ v Ďáblicích. Cílem projektu bylo seznámit žáky s náplní práce policistů PMJ, jejich výzbrojí a výstrojí. Díky ochotnému a vstřícnému policistovi, jenž nás areálem prováděl, si žáci doslova na vlastní kůži mohli vyzkoušet balistické přilby a vesty a potěžkat si policejní zbraně. Po pár minutách probíhající exkurze ztratily všechny děti zábrany a rukama nad hlavou se to v zasedací místnosti jen hemžilo. Zvídavé otázky žáků nebraly konce. Jejich nadšení a zapálení, jak už pro samotné téma, tak či pro policejní vybavení, včetně služebních vozů, se projevilo na samotném zpracování projektu. Výstupem byl krásný nástěnný plakát s policejní tématikou a prezentace doprovázená mluveným projevem žáků.

Vedoucí projektové skupiny
Mgr. Martina Jiskrová

Hrát (si) celý život

Náš projekt byl o profesi herečky, herce.  Sešly se v něm děti s různými zájmy a schopnostmi, ale nakonec se všichni dali dohromady a během dvou dnů si zahráli improvizované divadlo.  Jak to všechno začalo? První den byla do školy pozvaná herečka žijící v Ďáblicích, paní Milada Kratochvílová. Děti si připravily otázky týkající se divadla, ptaly se na účinkování v televizi a divadle, také je zajímaly celebrity a v jakých rolích můžeme herečku vidět. Paní Kratochvílová jim vysvětlila, že práce herce není jen sláva a ukazování se na veřejnosti, ale že jde především o práci, která často zabírá spoustu času a někdy bere soukromí.  Herec se musí umět pohybovat, správně vyslovovat, hrát na hudební nástroj, atd…… prostě čím víc toho člověk umí, tím líp se uplatní. Nahlédli jsme také do scénáře a zkusili si kousek role.  Povídání s herečkou paní Kratochvílovou bylo velmi milé a příjemné.

Hned nato si chtěli žáci sami něco nastudovat a zahrát. Zvítězila fantasy pohádka Alenka v říši divů. Začal úporný boj s časem, aby se během dvou dnů stihlo projít celý děj, rozdělit role, nakreslit kulisy, přinést kostýmy, namalovat obličeje, připravit třídu a ještě se naučit své role zpaměti.  Snad poprvé jsem slyšela: „ Nechceme přestávku, musíme to zkusit ještě jednou.“

A výsledek? Představení se muselo hrát dvakrát a fantazii se meze nekladly.

Umělecký kovář

Naše skupina navštívila útulnou kovárnu pana Vítězslava Stoklasy. V kovárně jsme se dozvěděli mnoho zajímavých informací. Třeba jak je žhavá výheň, čím se v ní topí, jaké nástroje se pro různé dovednosti používají. Zaznělo také něco o historii kovářství a pan kovář nám také ukázal svá nádherná díla. Ať už šlo o ocelové ploty, plastiky, nábytek a další různé kovové instalace. Nejvíce jsme si však užili u kovadliny, přičemž jsme zjistili, že to, co vypadá jednoduše v podání mistra Stoklasy, je pro nás neřešitelný úkol.  Já osobně velmi oceňuji přístup žáků během projektu. Všichni se velmi aktivně zapojovali, přicházeli s nápady, uměli se ve skupině dohodnout. Při takovém přístupu žáků jsou projektové dny velmi smysluplné.

Viktor Černohorský

Rehaklub Ďáblice

Rehabilitace, fyzioterapie, masáže, cvičení, plavání, sauna

Naše skupinka se vypravila na exkurzi do Rehaklubu v Ďáblicích, který se nachází nedaleko naší školy. Cílem bylo zjistit, kdo v klubu pracuje, co jednotlivá zaměstnání obnáší a jaká kvalifikace je třeba k jejich výkonu. Celou akci jsme fotili a ve škole pak zpracovali naše poznatky do prezentace.

Účastníci:

Nikola Neubauerová, Bára Černá, Vašek Trejbal, Hana Smažíková, Julie Špitová, Petr Novotný, Petra Slyvinzská, Maruška Neradilková, Adéla Vilímová, Kristýna Kostěncová, Marek Husák, Matyáš Pazdera, Ondřej Výkruta, Tereza Rychetníková, p. učitelka Betlachová

Režiséři z V.A

V rámci své třídy pracovali žáci z V. A na projektu, který se vztahoval k povolání režiséra. Cílem projektu bylo vytvořit videoklip na známou písničku. Po pečlivé konzultaci si malí režiséři vybrali písničku Vojty Dyka Signál. Následující den už nic nebránilo vrhnout se do natáčecího procesu. Jakmile měli režiséři dostatek materiálu, následovala fáze vybírání vhodných scén a střihání videa do finální podoby. Práci na projektu si všichni užili a výsledek se také dostavil.

Rozhlas

Od návštěvy Českého rozhlasu jsme očekávali více, než se nám dostalo. Sama historie rozhlasu a jeho sídla je zajímavá, v podání naší průvodkyně i stravitelná, ale my se těšili především na skutečný provoz rádia naživo, chtěli jsme si vyzkoušet třeba práci u mixážního pultu, pozorovat hlasatele se sluchátky na uších nebo si něco namluvit do mikrofonu a pak si poslechnout vlastní hlas. Pro naši vlastní aktivitu zde však prostor nebyl.

Nezbylo nám tedy nic jiného, než se chopit práce a zkusit si vytvořit vlastní rádio s vlastními pořady a vlastními hlasateli. Práce se poněkud rozrostla, došlo i na domácí úkoly, abychom stihli vysílání připravit. Zajímavé je, že všichni splnili na 100 %. Tempo bylo hektické až do konce, jelikož technika a naše schopnosti měly své meze. Diktafony, kabely, flash disky, počítače, adresáře na fotografie, adresáře na zvukové záznamy. Pak to pěkně slepit dohromady, že to nejde? Chvílemi to tak vypadalo – různé soubory, různé formáty. Na naše SOS spolehlivě zareagovali kolegové technicky zběhlejší – konvertovat, ustříhnout, upravit, no a bylo…. Kombinace zvuku a obrazového doprovodu snad spolužáky pobavila.

Naše zprávy rozhodně nenudily. Počasí, doprava, rozhovory, recenze i rádce do života osvěžily, ne-li povzbudily k jiným tvůrčím činům.

Rádio School

Trenér basketbalu

První den jsme se byli podívat v Sokole Pražském v Žitné ulici. Zde jsme zhlédli část ranního individuálního tréninku, tréninkové i zápasové haly, posilovnu a saunu.  Celou historickou budovou nás provedl a na naše dotazy odpovídal trenér Adam Konvalinka.

Po prohlídce jsme si s terénem povídali v místnosti, která hráčům slouží k učení a dělání domácích úkolů mezi školou a tréninky. Vyzvídali jsme všemožné informace, od formálních náležitostí trenéřiny přes zážitky až po zranění a nemoci.

Další den jsme strávili bavením se o tom, co jsme se dozvěděli, a z toho společnými silami dali dohromady prezentaci. I přes malý zádrhel se nám povedla skvěle prezentovat, my jsme si vyzkoušeli mluvit před spolužáky a hlavně jsme se díky projektu dozvěděli něco zajímavého a nového.

Vedoucí projektové skupiny: Eliška Svobodová